Lštění
Podle knihy K. Sklenáře a kol. Archeologické památky, ed. Museion,
Opava, 1993, str. 131-132
Hradiště se nachází ve stejnojmenné lokalitě Hradiště na ostrožně
nad levým břehem Sázavy a nad Dubským potokem. Je dnes bez porostu a
s rozsáhlým výhledem do údolí Sázavy. Připomíná se v
Kosmově Kronice české jako velmi pevné. Skutečně
bylo velmi dobře zajištěno srázy k řece (na sev. straně) i k potoku (na již.
straně). Sv. až vých. strana, odkud terén vybíhá do sklánějící se ostrožny,
byla chráněna obloukovitým valem, dlouhým přes 200 metrů, využívajícím
přirozeného skalnatého předělu. Val vymezuje trojúhelníkovou plochu o rozloze
asi 4.3 ha. Opevnění je mohutné (zevní výška původně až 5m), s dřevěnou vnitřní
konstrukcí. Asi 140 m za ním je druhý, příčný val (vnitřní), o něco kratší
a asi také mladší. Obsahuje kamennou zeď kladenou nasucho, která dělila plochu
na předhradí a vnitřní hradiště.
Vznik hradiska v první polovině 9. stol., souběžně s rozkvětem kouřimského
střediska, souvisí asi s doménou Zličanů a pak Slavníkovců. V 11. stol. bylo
však už Lštění sídlem přemyslovské hradní správy, s kastelánským dvorcem
(Kosmas k r. 1055 připomínal významný hrad Leščen).
Zajímavým rysem je existence kostela se starobylým zasvěcením sv. Klimentu;
dnešní barokně přestavěná, ale v části zdiva už předgotická stavba má delší
vývoj, neboť na hřbitově kolem ní se pohřbívalo už v mladší době hradištní.
(Na novodobém hřbitově je pohřben dr. Eduard Grégr, mladočeský politik a
průkopník pravěké antropologie v 19. stol.).
